|
Tak nás tuhle na chatě navštívil Michal s Majdou a při večerním sezení a kafrání jsme se domluvili,
že by mohl sebrat svou patrolu zelených tváří, mozků, oděvů a baretů a dorazit přes hory a doly,
vyčerpávajícím pochodem, cestou brdských partyzánů, plnou nástrah a srnčích bobků a udělat si u mne večírek.
(uf to bylo hrozný souvětí). Jenže jak to tak bývá, v našich letech s bídou udržíme moč, natož informaci
a tak se to nějak rozkecalo (předefším v Lazaretu) a nakonec se z toho stala hojně navštívená akce. V sobotu jsem se sice vypravil baretům naproti, ale zmožen vedrem jsem nedorazil až na místo srazu a tak jsem je naváděl pomocí své staré dobré krátkovlnné vysílačky MTN2 (mobilní telefon Nokia, 2x ztracený a nalezený), čímž se sice duch odpoledního programu poněkud pozměnil, ale nikomu to až tak nevadilo. Sestoupili jsme s hor rovnou k chatě, což uvítal především Jakub, který se nemohl dočkat až zahodí své XN jungle boots. Chvíli jsme se motali kolem chaty a pak už se objevili první účastníci zájezdu. Jako dopravní prostředek zvolili osobní vozy, páč metro tam ještě nejezdí. George dorazil s Alešem a v zadní kapse přivezl Cimla a jeho Dradru (drahá družka). Dradru je naštěstí vzrůstu titěrného, takže se do zadní kapsy Georgova korábu vešla. George vystoupil z kokpitu a mával na nás americkou polní sprchou. Nechápu, proč se tomu říká POLNÍ sprcha, když na poli se to nedá nikam pověsit. Ale to je fuk. Přikutáleli sebou spoustu fšelijakých pochutin masitého charakteru, takže bylo rozhodnuto, že u chaty způsobíme požár, čehož jsme se zhostili, bez vážných potíží. Bareti a já jsme nařezali dřevo a George to podpálil. Jediným nespokojencem byl Michal, který brblal, že mám tupou pilu. On neví, že mám pilu tupou proto, abych si to řezání užil. Záhy nato dorazil dr.Matlák s Princeznou, oba vkusně oděni do ruských stejnokrojů. Oba se velice usmívali a působili velice pozitivně. Potom už se dělo to, co se tu děje pokaždé. Tedy papá a bumbá. Za zveřejnění stojí jen několik faktů. Když se večer silně nachýlil, došlo i na hudební projevy, které byly svou kvalitou úměrné hodině a hladině alkoholu v krvi protagonistů. Ovšem nade všechny bardy a pěvce vyčněl Ciml!! Slyšel jsem již zpívat kdekoho a kdeco, ale tohle bylo něco výjimečného. Myslím, že podobnými zvuky se dorozumívají velryby, či tak něco. Zpíval strašně a s obrovským nasazením. V blízkém domově seniorů se začala rozsvěcovat světla a bylo vidět, že i trvale ležící pacienti křepce vyskakují z lůžek a hledají, kde nechal tesař díru. Nakonec šel Ciml spát, což jsme v dané chvíli považovali za škodu, protože byl neopakovatelný. Jinak se po dobu naší pařby nic zvláštního nestalo. George předváděl cviky se zbraní, Aleš se velice obětavě věnoval grilu, Matlákovci byli neustále pozitivní, Ciml neustále šahal Dradru na nos, Kublaj se několikrát bacil do hlavy o balkón, Jakub si lebedil v sandálech a všechno jsme snědli a vypili. Poslední vytrvalci vydrželi až do světla, kdy zalili oheň a padli. Co se dělo ráno nevím, protože jsem se probudil ve čtvrt na dvanáct. Při úklidu se ukázalo, že kupodivu nebyly napáchány žádné škody a odjeli jsme postupně a spořádaně. Vzhledem k tomu, že jsme chatu nezbořili, po prázdninách si kalbu zopakujeme. |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
