|
Tak jsme vyrazili po týdnu opět do vesnice jihovietnamských rolníků, abychom ukojili kutací pudy páně Sokolíkovy.
Celkem jsem se na pracovní sobotu těšil, protože jsem byl již předem smířen s faktem, že tento víkend rozhodně neproležím na otomanu.
Wolf s Bárou mne vyzvedli v sobotu ráno a za nerozhodného počasí započala naše cesta za rekreací. První ránu jsem dostal
v Boleslavi v nákupním středisku. Bára s velice nenasytným výrazem ve tváři dovlekla do vozíku flašku s rumem! To by samo o sobě
nebylo tak frustrující, jako skutečnost, že před pár dny jsem ji tuto pochutinu cpal v Chaloupce a chladně mne odbyla slovy:
"Já už rum nepiju!" To jí to teda dlouho nevydrželo. Zbytek cesty jsem přemítal o přelétavosti žen. Dovlekli jsme náklad do vesnice a rozhlíželi se po Sokolíkovi, kterýžto po chvíli vyfáral z nějaké podzemní sluje a celkem nemilosrdně nás seznámil s pracovními úkoly. Normální člověk by ho asi na místě zabil a vrátil se domů, leč mne již grandiózní projekty těchto maniaků nepřekvapují, takže jsem si omotal hlavu šátkem, uchopil lopatu a jal se fárati. Díra v zemi nám utěšeně hloubla a stavitel se zdál býti spokojen. Krom toho nás Wolf v přestávkách zásoboval potravinami a Bára porůznu hopkala kolem a líčila nám těžkosti dívčího života. K blahobytu celého kolektivu navíc přispíval nepřetržitý přísun piva různých značek, ze kterých bych rád jmenoval především své oblíbené Svijany. V okamžiku, kdy díra byla již hluboká natolik, že dvěma pracovníkům, na dně se vyskytujícím, hrozilo vzájemné umlácení lopatami, opustil jsem Sokolíka a věnoval se na povrchu zemském rozličným truhlářským úkonům. Bylo to velmi potěšující, neboť jsem byl blíže Svijanům. K večeři jsme měli maso z nějakého nezapamatovatelného druhu skotu, ale Wolf tvrdil, že je to výtečné, což se nakonec prokázalo. Tak jsme si nacpali pupky masem a bramborami pečenými s česnekem a cibulí, jakož i slupkou. Tato příloha je fantastická a kdo to nezná, marně žije. Po večeři jsme se váleli kol ohně a kolem půlnoci jsme popadali do svých nor za účelem spánku. Ráno se předvedlo nadějným počasím a Wolf se předvedl rozpečenými rohlíky se sýrem a salámem. Blahoslavená kamna s troubou. Zatímco okolní teplota počala stoupati úměrně ku stoupajícímu slunci, my jsme počali práce na dokončení projektu. Šlo to celkem dobře, neboť se jednalo již spíše o činnosti kosmetické a zahlazovací. Sokolík si z nudy postavil ještě kostru jednoho domečku a kus střechy. Já bych s tím asi zašel k doktorovi, ale jinak je to jeho věc. Nakonec jsme po sobě poklidili ten hampejz a vyslunění a odpočatí se vrátili do Prahy. Budu z toho zase pár dnů živ, takže všem třem účastníkům zájezdu děkuji za krásné dva dny. |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |